S předchozí a následnou dědičností lze aktiva zdědit po generace podle potřeby. Existují však nevýhody, protože předchozí dědic může s aktivy nakládat jen ve velmi omezené míře. Daňové orgány sem navíc přistupují dvakrát.
Pre-dědičnost a post-dědičnost: nejdůležitější ve zkratce
- Majetek lze spravovat po několik generací prostřednictvím předdědění a podědění.
- Předchozí dědic může s aktivy nakládat pouze v určitých mezích.
- Následné dědictví je chráněno různými právními předpisy.
- Dědičná daň je splatná za předdědění a po dědičnosti.
- Existují jednodušší alternativy k poměrně složité před dědičnosti a po dědičnosti.
Co je předdědění? Co je post-dědictví?
Prostřednictvím předdědění nebo následného dědictví může zůstavitel v závěti určit, v jakém pořadí zdědí jím jmenované osoby jeho majetek (§ 2100 německého občanského zákoníku).
Autor závěti může také určit dobu trvání předchozího a následného dědictví, po které je osoba oprávněna užívat majetek. Zůstavitel tak může podle své vůle rozdělit svůj majetek po několik generací, a to i po jeho smrti.
Zůstavitel jmenuje jednu osobu jako předchozího dědice. V souladu s dědickým zákonem přebírá následné dědictví dědictví až po skončení předchozího dědictví. Autor závěti může svobodně určit, kdy tomu tak je. Pokud neposkytne žádné informace, následné dědictví začíná smrtí předchozího dědice.
Aby předchozí dědic zcela nevyužil dědictví, aby následnému dědici nezůstalo nic, je právně stanoveno, že předchozí dědic s ním může nakládat pouze v omezeném rozsahu (§ 2112 BGB).
Proč jsou pre-dědičnost a post-dědičnost užitečné?
Zkoušející používají nástroj před dědičnosti a po dědičnosti především tehdy, když má být dědictví předáno určitým lidem.
Tato možnost se s největší pravděpodobností použije pro závěti manželů. Tím je zajištěno, že majetek původně odkázaný pozůstalému partnerovi byl v určitém okamžiku předán potomkům, jiné osobě nebo několika dalším osobám.
Tímto způsobem lze nejprve zajistit ekonomickou zásobu manžela a poté zásobování dětí. Bez definice předchozího a následného dědictví, například pokud nebyl sepsán závěť a bylo použito právní dědictví, by manžel mohl volně nakládat s dříve zděděnými aktivy a například pouze odkázat povinnou část dětem.
Zůstavitel může v závěti určit předchozí a následující dědice.
Jaká práva a povinnosti mají předchozí a následující dědici?
Pokud zůstavitel zemře, dědicem majetku se stane předchozí dědic. Následný dědic zároveň obdrží takzvané „očekávané právo“.
- Aby si následující dědic ponechal něco z dědictví, může předchozí dědic nakládat s pozůstalostí pouze v omezeném rozsahu. Pokud prodaný nebo dokonce vydá převedený majetek, jsou tyto kroky vždy neúčinné, pokud následný dědic utrpí znevýhodnění (§ 2113 BGB).
- Předchozí dědic je rovněž povinen řádně spravovat majetek. Například musí nést také nezbytné náklady na údržbu.
- Pokud si to následující dědic přeje, musí předchozí dědic vytvořit seznam pozůstalosti (§ 2121 BGB). V případě potřeby má smysl nechat si to zaznamenat u notáře. Kromě toho je předchozí dědic odpovědný následnému dědici, existuje-li podezření, že porušuje práva následného dědice.
- Předchozí dědic může pro sebe použít předměty z dědictví. Poté je povinen pouze vyměnit hodnotu ve vztahu k následujícímu dědici (§ 2134 BGB).
- Předchozí dědic musí s dědictvím zacházet jako se zvláštním fondem následného dědice. Může se jím však zbavit, pokud ze zákona nevyplývá něco v rozporu (§ 2112 BGB).
Pro předchozího dědice existuje řada povinností a omezení, díky nimž může být dědictví v nejhorším případě neatraktivní. Zůstavitel má tedy možnost osvobodit předchozího dědice od některých z těchto omezení. Jeden pak mluví o „osvobozených předchozích dědicích“.
Co je osvobozené předdědění?
Pokud si zůstavitel přeje, může osvobodit předchozího dědice od některých svých povinností (§ 2136 BGB). Tato výjimka je možná pro následující body:
- nakládání s pozemky, loděmi a konstrukcemi lodí (§ 2113 odst. 1 BGB)
- dispozice ohledně hypotečních pohledávek, pozemků a penzijních dluhů (§ 2114 BGB)
- vklad cenných papírů (§ 2116 BGB)
- převod a přeměna cenných papírů na doručitele (§ 2117 BGB)
- blokovací list v registru dluhů (§ 2118 BGB)
- investování peněz (§ 2119 BGB)
- určení podnikatelským plánem (§ 2123 BGB)
- právo předchozího dědice na informace
- kauce pro případ obav z podstatného porušení práv následného dědice (§ 2128 BGB)
- účinek a odnětí správy majetku (§ 2129 BGB)
- povinnost vzdát se po nástupnictví, jakož i odpovědnost (§ 2130 BGB)
- rozsah povinnosti péče (§ 2131 BGB)
- nesprávné nebo nadměrné plodení (§ 2133 BGB)
- výměna po vlastním použití (§ 2134 BGB)
Osvobozený předchozí dědic je tedy ve svém jednání svobodnější než předchozí dědic bez těchto dodatečně přiznaných práv. Osvobozené předchozí dědictví také nesmí rozdávat žádná aktiva. Kromě toho zůstává povinen na žádost následného dědice připravit seznam pozůstalosti.
Pokud chcete, můžete předchozímu dědici udělit další práva.
Jakou roli hraje povinná část v období před dědictvím a po něm?
Pokud má předchozí dědic nárok na povinnou část dědictví, má dvě možnosti:
- Může předběžné dědictví odmítnout a požadovat svou povinnou část.
- Přijímá dědictví.
Má čas učinit toto rozhodnutí v promlčecí lhůtě. Osoba oprávněná k povinnému porci jako předchozí dědictví má tedy na výběr, zda se rozhodne ve prospěch předchozího dědictví se všemi jeho omezeními, právy a povinnostmi, nebo zda je s (obvykle nižší) povinnou částí spokojena.
Případná povinná část dědictví je rovněž nezbytná pro následného dědice. Má také dvě možnosti:
- Odmítá následné dědictví a požaduje povinnou část.
- Přijímá následné dědictví.
V druhém případě nemůže zdědit dědictví, na které má nárok, okamžitě, ale pouze v době uvedené v závěti nebo při úmrtí předchozího dědice. Pokud místo toho odmítne následné dědictví, obdrží okamžitě povinný podíl.
Může předchozí dědic zdědit následného dědice?
Předchozí dědictví v zásadě nemůže určit, která osoba nebo osoby převezmou následné dědictví. To není možné, protože následní dědici nezdědí předchozího dědice, ale původního zůstavitele. Je to jeho vůle, která je realizována prostřednictvím pre-dědičnosti a post-dědičnosti.
Je však možné, že zůstavitel přiznává předchozímu dědici právo určit si sám následné dědice. Takže toto legitimní předdědění by rozhodlo o tom, kdo může převzít po dědictví. Toto rozhodnutí by pak bylo považováno za pokračování vůle původního zůstavitele po jeho smrti. V rámci této premisy mohl předchozí dědic vydědit i následného dědice (OLG Mnichov, rozhodnutí ze dne 5.1.2017, spisová značka 34 Wx 324/16).
Rozsudek vrchního krajského soudu umožňuje původnímu zůstaviteli s dědictvím flexibilněji nakládat po jeho smrti. Předchozí dědic tedy může v pravý čas rozhodnout, zda bylo dáno takzvané dobré chování následného dědice, a měl by tedy dědit. To nelze vždy předvídat v době sepsání závěti nebo po smrti.
Může předchozí dědic změnit závěť?
Předchozí dědic si může vytvořit vlastní vůli, a tím ovlivnit, na koho jeho majetek po jeho smrti přechází. Nemůže však nakládat s aktivy z předchozího dědictví. Tento majetek musí být právně oddělen od jeho vlastního, a proto jej nelze odkázat proti vůli původního zůstavitele.
Předchozí dědic nemá možnost změnit závěť vyjádřenou v závěti nebo ji učinit závětí neplatnou.
Může předchozí dědic prodat zděděný dům?
V zásadě je majetek právně chráněn takovým způsobem, že předchozí dědic nesmí podnikat žádné kroky, které mají nepříznivé účinky na následného dědice. Předchozí dědic spíše vlastní majetek pouze po určitou dobu a musí jej ve stanoveném čase předat následnému dědici. Prodej majetku, který zanechal zesnulý, je proto zásadně vyloučen (§ 2113 BGB). Existují však výjimky.
Pokud zůstavitel osvobodil předchozího dědice od určitých omezení v souladu s § 2136 BGB, může tato výjimka také otevřít možnost prodeje Your-Best-Home.net. Pokud je v závěti uvedena taková výjimka z § 2113 BGB, nemůže následný dědic zabránit prodeji domu. Prodej domu předchozím dědicem je rovněž možný, pokud s prodejem souhlasí všichni následující dědici.
Při prodeji takové nemovitosti se potenciální kupci nutně dozví o dědické situaci, protože ochrana následného dědice je uvedena v katastru nemovitostí. V katastru nemovitostí se podle § 51 vyhlášky o katastru nemovitostí (GBO) vyhotovuje tzv. Poznámka po dědici. Je-li předchozí dědictví osvobozeno, je to také poznamenáno.
Kdy může předchozí dědic prodat Your-Best-Home.net bez souhlasu následného dědice?
Existuje také třetí varianta, ve které je předchozímu dědici povoleno prodat Your-Best-Home.net: Je-li pro právní „řádnou správu“ nemovitosti nutné jej prodat, následující dědic musí dát svůj souhlas ( § 2120 BGB).
Konkrétně by tomu tak mohlo být v případě, že předchozí dědic musí splácet dluhy zesnulého s dědicem. Pokud sám na to nemá dostatek finančních prostředků, může požádat o souhlas následného dědice s prodejem domu.
Co se stane, když následný dědic zemře před předchozím dědicem?
Pokud následný dědic zemře dříve, než zemře předchozí dědic, přechází následné dědictví na jeho dědice. Výsledkem je, že to nezmění situaci předchozích dědiců.
Pokud chce původní dědic zabránit předání následného dědického práva na potomky následného dědice, může to v závěti vyloučit.
Pokud však následný dědic zemře před zůstavitelem, stává se předchozí dědic konečným dědicem. Existuje však výjimka, pokud je následný dědic potomek zůstavitele, například jeho syn. Potom následuje dědictví po jeho potomcích, pokud nějaké má. Vnoučata zesnulého by převzala následné dědictví.
Zůstavitel může tyto případy zohlednit také v závěti a jmenovat náhradního dědice.
Daň z dědictví před a po dědictví
Schopnost zůstavitele velmi přesně určit jeho dědictví má pro předchozí a následující dědice významnou daňovou nevýhodu: dědictví musí být zdaněno dvakrát.
Podle § 6 odst. 1 zákona o dědické dani (ErbStG) se předchozí dědictví považuje za dědictví. Podle § 6 odst. 2 ErbStG je však odpovídajícím způsobem zdaněno i následné dědictví. Odpovídající dědické daně proto musí být zaplaceny jak na začátku předběžného dědictví, tak při následném dědictví.
Alternativy k před dědičnosti a po dědičnosti
Předpisy o pre-dědictví a post-dědictví jsou poměrně složité, takže tato forma dědictví je v závěti zřídka specifikována.
Takzvaný „berlínský zákon“ je dnes mnohem běžnější. V něm se manželé navzájem podporují jako jediní dědici a určují, komu by měl majetek jít po smrti posledního zemřelého manžela.
Jako alternativu k předchozímu a následnému dědictví je také možné odkázat majetek osobě, která je ve skutečnosti zamýšlena jako následný dědic, ale udělit jiné osobě užívací práva, jako jsou užívací práva k majetku po celý život. Dědic se již stává vlastníkem nemovitosti, ale může s ním svobodně nakládat až po smrti osoby s právy na užívání.
