Správce spravuje práva a majetek jiné osoby. Důvody jsou velmi odlišné. V některých případech to vyžaduje zákon.
základní informace ve zkratce
- Správce spravuje práva nebo majetek pro jinou osobu.
- Použití správce je užitečné nebo nutné v různých situacích.
- Úkoly jmenované osoby jsou jasně definovány.
Co je správce?
Podle definice je správcem fyzická nebo právnická osoba (tzv. Právní subjekt), která vnímá nebo zastupuje zájmy jiné fyzické nebo právnické osoby.
Je uzavřena dohoda o důvěře, aby správce mohl tyto zájmy chránit. V něm správce a správce (také známý jako „správce“) určují, která právní moc je přenesena na správce. Poté je zastupuje navenek jménem svěřovatele.
Správce musí mít znalosti a zkušenosti nezbytné k provádění úkolů. Banky a svěřenské společnosti lze také použít jako správce, jako jsou notáři, právníci nebo účetní nebo auditoři.
Co dělá správce?
Správce má práva nebo majetek správce na základě smlouvy podle soukromého práva nebo na základě zákonných ustanovení.
Činnost správce podléhá podmínce, že nevyužívá jemu svěřená práva nebo majetek ve svůj prospěch.
Jaké typy svěřenství existují?
V Německu existují různé formy svěřenství. Správce se v obchodních vztazích může objevit v těchto třech formách:
1. Statutární důvěra
Díky právní důvěře jsou aktiva spravována osobami, pokud chybí nebo nejsou právně způsobilí. Důvěra slouží k ochraně příslušných aktiv příslušné osoby.
2. Právní správce
V případě plné právní důvěryhodnosti je správce zmocněncem vlastnická práva správce. Správce se tak stává vlastníkem nemovitosti. Může tato vlastnická práva vykonávat plně externě, ale pouze v zájmu poručitele.
3. Autorizační důvěra
V případě autorizačního trustu neobdrží správce „plné právo“ na vlastnost trustu. Spravuje vlastnická práva stejným způsobem jako v případě plné právní důvěry, ale nezískává vlastnictví práv nebo majetku.
Neexistuje jednotná forma svěřenství. Spíše to záleží na individuální situaci.
Kdy je jmenován správce?
V praxi existují různé příležitosti, kdy je využití správce užitečné nebo dokonce nutné.
Například když je zahájen osobní bankrot, příslušný soud vždy jmenuje správce. Od tohoto okamžiku bude spravovat celý majetek dlužníka. Získává příslušnou část příjmu od osoby v úpadku. Poté tyto peníze rozdělí věřitelům.
Správce je také často zaměstnán v oblasti kapitálových investic. Zde působí jako zákonem požadovaný depozitář, který drží aktiva pro třetí strany.
Správci se také používají, když mají být do jednotlivých společností nebo investičních podniků zapojeny větší skupiny lidí. Například v případě účasti zaměstnanců je běžné použít správce. Totéž platí pro investiční společnosti.
Navíc se správce někdy používá, když se provádějí transakce, ve kterých by skutečný skutečný vlastník neměl být jmenován. Na rozdíl od něj správce nepodléhá žádným rizikům hospodářské soutěže. Nemá problém ani s ochranou zákazníků nebo konkurence, takže na rozdíl od poručitele může jednat svobodně. Využívání správce, když existuje doložka o nekonkurování pro ekonomického účastníka, je spojeno s vysokým rizikem pro všechny strany. Tato praxe však není neobvyklá.
Práva a povinnosti správce
Práva a povinnosti osoby pověřené správou fiduciáře závisí na tom, jak je fiduciář organizován. Zde se rozlišuje mezi
- legálně strukturované svěřenství
- statutární poručníctví
Práva a povinnosti správce v rámci zákonného svěřenství
V případě právně strukturovaného svěřenství vyplývají právní možnosti, úkoly a povinnosti správce z pověřovací smlouvy uzavřené se správcem.
Mezi povinnosti zde obvykle patří příprava řádných záznamů o majetku důvěryhodnosti. Správce musí rovněž zajistit, aby jeho vlastní prostředky byly přísně odděleny od ostatních. Účet úschovy to může snadno zajistit.
Správce je také odpovědný správci za nedbalost a úmysl. Podle § 278 BGB se tato odpovědnost vztahuje také na zástupce správce a zástupné zástupce.
Podle § 669 BGB a § 670 BGB má správce nárok na odměnu a náhradu nezbytných výdajů za svou práci. Podle § 259 BGB je povinen předložit fakturu.
Správci zajišťují bezpečné a plynulé zpracování.
Práva a povinnosti správce v rámci statutárního svěřenství
V případě statutárního svěřenství vyplývají práva a povinnosti správce z tzv. Osvědčení o jmenování. Díky tomu je správce převeden do své kanceláře a je pověřen úkoly v něm obsaženými. Kromě toho zákonné předpisy a pokyny orgánu pověřeného dohledem upravují oblast činnosti správce.
Správce předpokládá zabezpečení a ochranu majetku osoby, která je nepřítomná nebo není právně způsobilá. Přitom může uzavírat všechny transakce, které vzniknou při správném řízení těchto hodnot. Právní základ je uveden v souladu s § 1909 BGB a násl.
I zde je správce odpovědný za své úmysly a nedbalost za své zástupce a své zástupce.
Ukončení vztahu důvěryhodnosti
Zákonné svěřenství je smlouva podle soukromého práva a lze jej ukončit výpovědí. Lhůty, které platí, jsou uvedeny v dohodě o důvěře.
Pokud správce ukončí svěřeneckou dohodu, musí mu dát dostatek času, aby mu umožnil reorganizovat správu jeho majetkových práv.
