Hans-Jochen Vogel, veterán SPD, zemřel v neděli 26. července 2020 ve věku 94 let. Jako primátor Mnichova a úřadující starosta Berlína pomáhal formovat tamní městskou politiku budování. U příležitosti jeho smrti znovu publikujeme tento rozhovor, který nám poskytl loni.
Hans-Jochen Vogel je jedním z nejvýznamnějších politiků SPD v historii Spolkové republiky. Ve věku pouhých 34 let byl zvolen starostou Mnichova a od začátku své kariéry bojoval za dobrý rozvoj měst, za spravedlivou pozemkovou politiku a především proti spekulacím s městskými stavebními pozemky. Byl k tomu vášnivě oddaný až do své smrti.
Působí v mnoha kancelářích
V letech 1960 až 1972 byl Hans-Jochen Vogel primátorem Mnichova, poté spolkovým ministrem pro územní plánování, výstavbu a rozvoj měst a poté ministrem spravedlnosti. V roce 1981 se stal vládním starostou Berlína, 1983 kandidátem na kancléře SPD, poté do roku 1991 předsedou jeho poslaneckého klubu a 1987-1991 současně předsedou strany SPD. Až do konce pracoval na řešení problému bytové výstavby u kořene, konkrétně s cenami pozemků a tím, co je řídí: spekulacemi.
Hans Jochen Vogel 3 obrázky
1968 na akci nájemců jako primátor Mnichova.
Spustit fotogalerii
1968 na akci nájemců jako primátor Mnichova.
1969, kdy byl položen základní kámen olympijských her v Mnichově.
1986 společně s Willym Brandtem na konferenci federálních stran SPD v Norimberku.
Rozhovor
V únoru 2019 oslavil Hans-Jochen Vogel 93. narozeniny. Tak to ale není v rozhovoru s (bývalým) politikem: Dobře informován o současných číslech na trhu s bydlením, v prvních větách poznamenává, že stále zasahuje do federální politiky a že to bylo dohodnuto v současné koaliční dohodě Na jeho naléhání byla rovněž zřízena odborná komise pro „Udržitelnou mobilizaci stavebních pozemků a pozemkovou politiku“.
Your-Best-Home.net: Stavební pozemky ve městech jsou vzácnou komoditou a stávají se předmětem spekulací. Musíme s tím žít?
Hans-Jochen Vogel: Vůbec ne. Musíme si spíše uvědomit, že půda má zvláštní kvalitu: je nepostradatelná a nelze ji zvětšovat. Jako voda nebo jako vzduch. Člověk se neobejde bez všech tří - vzduchu, vody a půdy. Proto z toho Weimarská ústava vyvodila závěr před sto lety a dala státu zvláštní odpovědnost a autoritu nad zemí. Po druhé světové válce se toho ujalo mnoho ústav federálních států.
Co to pro nás dnes znamená?
To je jasný signál, že obvyklé zákony trhu nemohou platit pro půdu, stejně jako pro zboží, které lze vyrobit podle libosti. Federální ústavní soud v roce 1967 rozhodl, že využívání půdy by nemělo být ponecháno na hře svobodných sil a vůli jednotlivce. Zájmy široké veřejnosti je proto třeba prosazovat ve větší míře u půdy než u jiných statků.
Ale dnes se o tom málo debatuje …
Mezi lety 1971 a 1973 už o tom existoval živý spor, protože ceny pozemků v Mnichově tehdy explodovaly. Moje strana a - dnes se divíme - CSU o tom diskutovala s velkým nadšením. Protože potom růst cen pozemků do určité míry ustoupil, tato diskuse se zastavila. Také jsem v květnu 1974 přešel na ministerstvo spravedlnosti jako hybná síla, odpovědnost však nesl stavební útvar. Veřejná debata v posledních letech mě znovu překvapila: Všichni si stěžovali na rostoucí nájemné, ale exploze cen stavebních pozemků byla sotva problémem. Tato zvýšení jsou hlavním důvodem vysokých celkových nákladů na výstavbu a pronájem: v Německu jsme v letech 1962 až 2015 zaznamenali zvýšení ceny stavebních pozemků o 1600 procent.V Mnichově to bylo od roku 1950 34 000 procent! To bylo přijato s úžasným klidem. Od podzimu 2017 jsem se pokusil oživit diskusi a přinejmenším se mi podařilo přimět federální vládu, aby v září 2018 zřídila komisi pro stavební pozemky, která se rovněž zabývá zvýšením cen.
Co by podle vás bylo nutné k tomu, abyste dostali náklady na bydlení pod kontrolu?
Jako příklad bychom měli použít příklad Vídně: město získalo za posledních sto let značnou část svého území a poté jej vybudovalo na sobě nebo jej předalo družstvům s dědičnými stavebními právy a sociálními závazky. Obec je řídící silou pro podstatnou část půdy ve Vídni. Tady je trh poněkud přepsán ve prospěch obecného dobra. Výsledkem je, že ve Vídni platí dostupné a stabilní životní ceny. Nejen pro sociální bydlení, ale obecně proto, že nízké ceny ovlivňují celý trh. Proto nyní v Německu musíme posilovat komunity a zajistit, aby mohly získávat a udržovat vysoký potenciál půdy. A předejte jen v dědičné budově vpravo.To již začalo v Mnichově.
Ale nejsou Vídeňané jednoduše o desetiletí před námi?
Určitě. Vídeň zahájila tuto pozemkovou a bytovou politiku po první světové válce. Ale to není důvod, proč tady nezačneme konečně! Příklad ukazuje stabilitu nákladů, kterou to vytváří pro život.
Řeší veřejný sektor rozumně svou vlastní půdu?
Státy a obce, ale také federální vláda příliš dlouho prodávaly nemovitosti tomu, kdo podal nejvyšší nabídku, protože si chtěly zlepšit své finance. Dovolte mi uvést číslo: asi před padesáti lety činil podíl pozemků na nové budově méně než deset procent. Dnes máme v Mnichově často podíl 55 procent - pouze na stavební pozemky! Kvůli těmto obrovským tempům růstu se dnes o zemi hodně spekuluje. Investoři dokonce pocházejí z Číny, aby s námi zbohatli. Většina z těchto zisků připadá nejbohatším 10 procentům populace. Nakonec za tyto zisky platí nájemci!
Co může politika dělat?
Zisky, které nejsou založeny na vlastním výkonu - jako je tomu v případě spekulativních zisků - musí být do značné míry pro daňové účely sníženy. Jasný právní základ pro to lze nalézt v článku 161 bavorské ústavy. Doslovně to znamená: „Zvýšení hodnoty půdy, ke kterému dojde bez zvláštního úsilí nebo kapitálových výdajů ze strany vlastníka, musí být zpřístupněno široké veřejnosti.“
Je rovněž zásadní nespravedlností, že by veřejné orgány měly platit náhradu za jakýkoli zásah do soukromého majetku. Pokud však hodnota nemovitosti vzroste, protože jí obec udělí stavební povolení a zlepší se infrastruktura kolem ní, pak zisky z ní zůstanou pouze na vlastníkovi nemovitosti. Potřebovali bychom rovnováhu mezi kompenzací a soukromým ziskem.
Existují nějaké další nápady, jak snížit náklady na stavební pozemky?
Vidím problém v dani z převodu nemovitostí (která se v posledních letech zvýšila). Velmi podporuji skutečnost, že tato daň by měla být opět snížena na 3,6 procenta. Vysoká daň z převodu nemovitostí také zvyšuje ceny nemovitostí, a tím i náklady na bydlení lidí.
Vidíte potenciál pro nový životní prostor v dalším zhušťování našich měst?
Určitě existují možnosti. Pečlivé zhušťování našich měst má smysl a vytváří nový životní prostor. Bohužel se tyto iniciativy opakovaně setkávají se sousedy, kteří by si chtěli ponechat své otevřené prostory. Poté je nutné zvážit blahobyt malé skupiny obyvatel a blahobyt velké skupiny lidí, kteří naléhavě potřebují bydlení. A samozřejmě musíte v případě zhutnění dávat pozor na panoráma města jako celek. Naše města by se neměla proměnit ve shluky bytových věží.
V mnoha německých městech je zhušťování důležitým prostředkem v boji proti vzácným a proto drahým stavebním pozemkům: výstavba nádvoří v centru Mnichova vytvořila 21 nových bytů a do čtvrti dokonce přinesla další zeleň a dětské hřiště. Výsledná hustota a blízkost neznámých bytů jsou cenou, kterou je třeba zaplatit za bydlení uprostřed města. (Allmann Sattler Wappner Architects)
