Vystěhování je vždy nutné, pokud je nájemce v bytě, který již není oprávněn užívat. Často tomu tak je po ukončení bez předchozího upozornění nebo dokonce včas kvůli dluhům z pronájmu. Díky akci vystěhování mají pronajímatelé v těchto případech příležitost znovu získat přístup ke svému majetku. Zde jsme pro vás shromáždili základní informace o řízení o vystěhování.
Co je vystěhování?
K akci vystěhování dojde, pokud nájemci, kteří byli ukončeni, neopustili pronajatý majetek po uplynutí výpovědní doby nebo pokud se proti ukončení brání. Pronajímatel má poté právo podat žalobu na vystěhování proti nájemcům v prodlení.
Nejběžnějším důvodem pro oznámení o vystěhování jsou nedoplatky na nájemném. V Německu nájemci opakovaně neplní svou povinnost platit nájem v plné výši a včas. Nesrovnalosti ve fakturaci za služby nebo zvyšování nájemného také často vedou ke sporům s pronajímatelem.
Z důvodu nedoplatků na nájemném jsou pro majitele nemovitosti vysoké nevyrovnané dluhy a finanční nevýhody. Pronajímatel na to obvykle reaguje ukončením bez předchozího upozornění. Akce vystěhování pak nabízí příležitost přesvědčit nájemce, kteří nejsou ochotni zaplatit, aby se odstěhovali, a pronajatou nemovitost nechat solventním nájemcům. Kromě nedoplatků na nájemném jsou běžnými důvody pro vystěhování také škody na vlastnictví domu a ukončení z důvodu osobního použití. Pro pronajímatele je to poslední možnost, jak z nájemní nemovitosti odstranit nájemce.
Kromě nedoplatků na nájemném a poškození rezidenčních nemovitostí jsou častými důvody pro vystěhování také ukončení z důvodu osobního použití.
Evakuace pronajatého bytu je v právním smyslu zásahem do práv nájemce. Pro soudní vymáhání žaloby o vystěhování proto musí být splněno několik požadavků (více o tom níže). Je-li žaloba u soudu úspěšná, soudní vykonavatel zahájí a provede řízení o vystěhování. V případě vystěhování je pronajatý majetek poté uvolněn a nájemce a jeho nábytek z něj odstraněn.
Jak dlouho trvá, než může pronajímatel nechat nájemce odstranit z bytu - kolik času mezi vystěhováním a vystěhováním uplyne - se velmi liší. Zkušenosti ukazují, že trvá tři až šest měsíců, než bude možné byt evakuovat. V některých případech, například pokud má nájemce zdravotní problémy nebo jinou mimořádnou událost, může proces vystěhování trvat roky.
Jak funguje vystěhování?
K vystěhování dochází, pouze pokud všechny pokusy o dosažení dohody mezi pronajímatelem a nájemcem selhaly a pronajímatel nevidí žádnou alternativu k získání jeho práv. Předpokladem pro vyklizení je vždy předchozí právní ukončení nájemní smlouvy ze strany pronajímatele. Pokud je ukončení včas z důvodu osobních potřeb, je třeba zde uvést přesný důvod. V případě včasného ukončení z jiných důvodů musí být rovněž prokázány.
Ukončení bez předchozího upozornění je legální, pouze pokud se nájemce dopustil závažného porušení smlouvy. Mezi důležité důvody, které odůvodňují ukončení bez předchozího upozornění v souladu s § 543 německého občanského zákoníku, patří nedoplatky na nájemném, neustálé zpoždění v placení a zanedbání či úmyslné poškození nemovitosti. Dalšími důvody mohou být narušení domácího klidu navzdory opakovaným varováním nájemce, podnájmu pronajatého bytu třetím osobám nebo neoprávněnému komerčnímu využití nemovitosti.
Po obdržení oznámení o ukončení může nájemce podat námitku a bránit se proti ní. Někteří to dělají tak, že proti tomu podniknou právní kroky, jiní jednoduše tím, že se po vypršení platnosti nájemní smlouvy neodstěhují. Pokud nájemce nevyhoví žádosti o vystěhování, pronajímatel nejprve stanoví přiměřenou lhůtu. Nechá-li nájemce také tuto lhůtu vypršet, může pronajímatel nebo jeho právník podat žádost o vystěhování u příslušného místního soudu.
Soudní proces o uvolnění nájemní nemovitosti však může proběhnout nejdříve dva týdny po uplynutí oficiální výpovědní lhůty. Při podání žaloby soud rovněž požaduje, aby navrhovatel složil zálohu na soudní náklady. Teprve poté, co bude převedena požadovaná částka, bude zahájena akce vystěhování a bude odeslána nájemci poštou.
Nájemce není povinen na soudní dopis reagovat. Zpravidla však právník pronajímatele již v rámci žaloby o vystěhování požádal o vydání rozsudku pro zmeškání, který je vydán v případě, že na žalobu nebude reagovat.
Kde, kdy a jak musí pronajímatel podat žádost o vystěhování?
Který soud je odpovědný za žádost o vystěhování?
O vystěhování se vždy žádá u místního soudu, který odpovídá za okres, ve kterém se pronajatý byt nachází. Na sporné částce nezáleží. V případě obchodních jednotek však příslušnost soudu závisí na výši sporu. Pokud je to méně než 5 000 eur, musí být žaloba o vystěhování podána u okresního soudu města, ve kterém se nachází komerčně využívaná nájemní nemovitost. Pokud sporná částka přesáhne 5 000 eur, je příslušný krajský soud.
Kdy je třeba podat žádost o vystěhování?
Doba pro podání žaloby na vystěhování závisí na důvodu ukončení. Pokud je nájemce v prodlení se splácením nebo pokud je nájem z určitých důvodů nepřiměřený, lze soudní proces podat při zrušení bytu. To je například případ nedoplatků na nájemném nebo pokud byl pronajímatel fyzicky napaden jeho nájemcem. V případě ukončení z důvodu osobních potřeb je však třeba počkat na případnou námitku nájemce a na uplynutí výpovědní doby.
Jak musí být podáno oznámení o vystěhování?
Výpověď musí být písemná a musí obsahovat důvody, které jsou pro nájemce srozumitelné, a přiměřenou výpovědní dobu. Akce vystěhování musí být ve formě a obsahu v souladu s určitými právními předpisy. Vedle dopisu o ukončení může být třeba přiložit také důvod od pronajímatele, který uvádí, proč je požadována žaloba o vystěhování v případě námitky nájemce. V každém případě musí být uveden důvod žaloby.
Žádost o vystěhování musí rovněž obsahovat následující body:
- Jména žalobce a žalovaného
- důvod žádosti o vystěhování (např. nedoplatky na nájemném)
- je-li to nutné, prohlášení pronajímatele, proč je navzdory námitce podána žaloba na vystěhování
- Adresa příslušného soudu
- úplná adresa žadatele, osobní podpis, místo a datum
- Název pronajaté nemovitosti, která se má uvolnit
Struktura soudního řízení začíná údaji o adrese a obsahuje jméno a přesnou adresu žadatele. Subjekt dále odkazuje na fakta, například „vystěhování podle § 543 BGB“. V reklamačním dopise jsou uvedeny informace o pronajaté nemovitosti a jméno nájemce Mělo by být vynuceno
odstěhování a případně požadavek požadovat nedoplatky na nájemném včetně úroků. Další obsah žaloby o vystěhování zahrnuje informace o tom, jak a do jaké doby nájemce obdržel oznámení, a poznámku, že pokud nájemce nereaguje, je požadován rozsudek pro zmeškání .
Návrh je podepsán žadatelem jménem a příjmením a je předložen soudu s uvedením místa a data. Jelikož procesní chyby mohou vést k zamítnutí oznámení o vystěhování, je naprosto žádoucí při vypracování žádosti vyhledat podporu právníka specializujícího se na nájemní právo.
Pokud nejste právním expertem, je lepší nevypracovat žalobu na vystěhování sami, ale získat podporu od právního nájemce.
Jak dlouho trvá žádost o vystěhování?
Vystěhování může trvat dlouho a může být spojeno se značným nervovým stresem pro pronajímatele a nájemce. O tuto metodu se proto obvykle pokouší, pouze pokud existuje velká šance na úspěch. Pronajímatel musí prokázat oprávněný vlastní zájem nebo mít důkazy o finanční nesplacení nebo porušení smlouvy ze strany nájemce, aby mohl vynutit soudní vystěhování.
Doba mezi podáním žaloby a nájemcem, který se skutečně odstěhuje nebo opustí byt, je mezi dvěma měsíci a několika lety. Zejména pokud nájemce nereaguje na vystěhování nebo je třeba vypracovat zprávy, vystěhování často trvá dlouho.
Jak dlouho trvá, než je pravomocné rozhodnutí soudu o žalobě o vystěhování?
Při rozhodování se soud orientuje na důvody ukončení. Pokud se výpověď pronajímatele ukáže jako neúčinná, může nájemce zůstat v bytě i nadále. Pokud je však žaloba úspěšná, soudní rozsudek nabývá právní moci čtyři týdny po jeho doručení a může být vykonán soudním vykonavatelem.
Jak probíhá jednání před okresním soudem?
Před zahájením žaloby na vystěhování je pronajímatel povinen zaplatit místnímu soudu zálohu na soudní náklady. Výše této částky závisí na sporné částce a může činit několik stovek eur.
V případě jednání u místního soudu musí pronajímatel nejprve vysvětlit důvody, které vedly k ukončení nájmu, a také je prokázat, např. Být schopen prokázat nedoplatky na nájemném nebo poškození bytu. Nájemce zároveň uvede důvody své námitky a obrany, jako důkaz u soudu slouží dokumenty, zprávy znalců a výpovědi svědků. Po ukončení jednání je rozsudek vyhlášen a zaslán oběma stranám písemně. Rozsudek soudu nabývá právní moci čtyři týdny po soudním jednání, přičemž tato lhůta začíná běžet až po datu oznámení a po doručení rozsudku.
Pokud je žaloba zamítnuta, ukončení nájmu se stává neúčinným a nájemce může nadále bydlet v nemovitosti, kterou si pronajal. Pokud je naproti tomu udělen titul vystěhování, musí být pronajatý majetek ve stanovené lhůtě evakuován. V tomto případě nese nájemce také náklady na soud a vystěhování. Titul o vystěhování poté opravňuje pronajímatele k evakuaci bytu, který si pronajal.
Důležité: Název vystěhování musí zahrnovat všechny osoby, které mají na základě nájemní smlouvy právo užívat byt nebo komerčně užívaný majetek. Kromě nájemce to zahrnuje také jeho manžela / manželku a případné podnájemce a rodiče žalovaného. Děti nájemce, které jsou legálně považovány pouze za „zaměstnance“, nejsou v názvu vystěhování uvedeny. Pokud je žaloba na vystěhování namířena výlučně proti nájemci, dochází k procesní chybě, která vede k odmítnutí žaloby na vystěhování. V takovém případě nemusí být vystěhování provedeno.
Nájemce má právo nepřijmout rozsudek místního soudu v prvním stupni a odvolat se. Krajský soud poté rozhodne ve druhém stupni, který nejprve přezkoumá rozsudek místního soudu. Během odvolání a do rozhodnutí krajského soudu má však pronajímatel právo dočasně vyklidit nájemní byt. Pokud nájemce vyhraje odvolání, musí nést náklady na evakuaci pronajímatel.
Jak funguje vymáhání a vystěhování?
Pro vystěhování pronajaté nemovitosti je v souvislosti s exekuční doložkou vždy vyžadováno odpovídající rozhodnutí soudu. V rozsudku musí být rovněž uvedeno, že právní titul byl doručen nájemci. Po vydání titulu vystěhování určí soudní vykonavatel datum provedení. Mezi datem vystěhování a vystěhováním jsou nejméně tři týdny.
Exekutor, který je pověřen výkonem, předem oznámí svůj příjezd nájemci. Na schůzce na místě v prostorách nájemce má nájemce možnost dobrovolného vystěhování. Pokud pronajatý majetek není ponechán dobrovolně, soudní vykonavatel si vyžádá kontejnery pro uložení předmětů pro domácnost a nábytku v bytě.
Jak probíhá evakuační proces, záleží na pronajímateli. Může si pronajatý majetek nechat vyčistit konvenční evakuací nebo takzvaným „berlínským vystěhováním“. Před evakuací bytu pronajímatel zaplatí soudu zálohu na náklady na evakuaci, kterou může poté od nájemce žalovat.
V tomto okamžiku je jediným způsobem, jak zabránit provedení vystěhování, platba nájemného. Kromě toho je odklad exekuce povolen, pouze pokud naléhavé důvody (akutní nemoc nebo nehoda nájemce) znesnadňují nebo znemožňují ukončení povinného rozpuštění pronajatého majetku.
Vystěhování bytu pronajímatelem bez příslušného právního titulu není povoleno. Dokonce ani přítomnost povolení k vystěhování získaného soudem neopravňuje pronajímatele kdykoli vytáhnout nájemce. Neoprávněný vstup do bytu pronajímatelem nebo neoprávněná evakuace pronajatého bytu je trestným činem. To platí také v případě, že si pronajímatel vymění zámky pronajatého bytu s úmyslem zabránit dalšímu vstupu nájemce, a tím získat do vlastnictví pronajatou nemovitost.
Evakuaci bytu lze provést, pouze pokud existuje odpovídající rozsudek o vystěhování. Rovněž je třeba domluvit schůzku. Pokud pronajímatel nechá nájemce jen s jeho věcmi, jedná se o trestný čin.
Jaké typy vystěhování existují?
Pro vystěhování pronajatého bytu je možné normální vystěhování nebo vystěhování na základě berlínského modelu. Pronajímatel rozhodne o způsobu evakuace bytu po obdržení titulu vystěhování od soudu.
Vystěhování
Konvenční vystěhování je nejjednodušší typ vystěhování a obvykle k němu dochází, když se nájemce odmítne odstěhovat z pronajatého bytu a předat klíče od bytu pronajímateli. V případě jednoduchého vystěhování jmenuje soudní vykonavatel zámečníka a stěhovací společnost. V den evakuace nechá soudní vykonavatel otevřít nájemní byt, vyměnit zámky a vrátit pronajatý majetek pronajímateli. Nábytek a další obsah bytu je uložen na vhodném místě po dobu nejméně dvou měsíců.
Pokud nájemce během dvouměsíční lhůty neshromáždí nebo neuvolní předměty, které mu patří, budou použitelné předměty vydraženy a odpad bude zlikvidován v souladu s platnými předpisy. Normální evakuaci lze provést bez většího úsilí a je proto upřednostňována mnoha pronajímateli. Takzvané vystěhování v Berlíně je však levnou alternativou ke konvenčnímu vystěhování.
Berlínské vystěhování
Proces berlínského řízení je obdobou běžného vystěhování, ale není najata žádná stěhovací společnost. Úklid pronajatého bytu převezme pronajímatel, který buď uskladní majetek nájemce, nebo ho nechá v pronajatém majetku. Nájemce poté obdrží měsíc, aby si vyzvedl svůj majetek. Teprve po uplynutí této lhůty může pronajímatel zlikvidovat věci pro domácnost, pokud si nájemce svůj majetek nevyzvedl.
Za evakuaci v Berlíně je splatná záloha ve výši přibližně 500 eur. Díky tomu je berlínská metoda levnější variantou. Vystěhování z Berlína však vyžaduje větší odhodlání a iniciativu ze strany pronajímatele. Pronajímatelé se rozhodnou pro berlínský postup zejména v případě obav z toho, že jim nebudou uhrazeny náklady na odbavení od úpadku nájemce.
Co stojí za vystěhování?
Akce vystěhování může mít za následek různé náklady. Ty jsou nejprve předány pronajímatelem. Přesná částka závisí na hodnotě sporu. Na základě ročního nájemného lze náklady zhruba předem vypočítat. Záloha na soudní náklady, která má být uhrazena při podání žaloby na vystěhování, se rovněž odvíjí od sporné částky.
V případě nedoplatků na nájemném se sporná částka zvyšuje o částku nedoplatků. Náklady, které je třeba vzít v úvahu při vystěhování, zahrnují:
- Náklady na soudní spory
- Právní poplatky pronajímatele
- Mimosoudní právní poplatky
- Zámečnické a stěhovací náklady společnosti
- Náklady na skladování nájemního nábytku
- Pronájem skladu pro skladování nábytku a předmětů v komerčních nemovitostech
Dlouhá nebo komplikovaná soudní řízení mohou mít za následek výrazně vyšší náklady. Pro pronajímatele znamená vystěhování vždy vysoké finanční výdaje, i když není jasné, zda nájemce někdy náklady uhradí.
Například při vyklizení třípokojového bytu je třeba počítat s náklady 3 000 až 4 000 eur. Protože náklady na vystěhování se pohybují kolem 1 000 eur na pokoj. Při vyklizení jednopokojového nebo dvoupokojového bytu lze očekávat náklady na evakuaci a přemístění kolem 1 500 a 2 000 eur. Pronajímatelé navíc musí počítat s zálohou na soudní náklady ve výši 400 až 600 eur a náklady na právní zastoupení ve výši přibližně 1 500 eur.
Soudní náklady i náklady na vystěhování lze od nájemce požadovat v případě úspěšného soudního sporu. Obvykle je však pronajímatel nucen uhradit náklady na evakuaci bytu, protože nájemci v platební neschopnosti nejsou schopni platit soudní a právní poplatky.
Poté, co dojde k vystěhování, dostane bývalý nájemce určitou lhůtu k převzetí vzniklých výdajů. Pokud dlužník nemůže uhradit náklady a nelze dosáhnout mimosoudního vyrovnání, má pronajímatel právo znovu žalovat svého bývalého nájemce a požadovat zaplacení. Mimochodem, soud dává pronajímateli platební titul, který je platný po dobu 30 let, a může opakovaně požádat dlužníka o splacení dluhu v této lhůtě.
Pokud se pronajímatel dostane do finanční tísně sám
Neuhrazené platby nájemného v souvislosti se soudním řízením v důsledku vystěhování nájemního majetku často vedou k finanční zátěži pronajímatele. Náklady na soud a odbavení je nutné uhradit předem. Pokud je nájemce v platební neschopnosti, pronajímatel také riskuje, že nedostane zpět své výdaje. Z tohoto důvodu by nesplacené dluhy měly být nejprve vymáhány mimosoudně a nájemci by měla být poskytnuta přiměřená platební lhůta k vyrovnání jeho dluhů z pronájmu. Pouze pokud v této lhůtě neproběhne žádná platba, měl by pronajímatel žalovat nájemce o platbu.
Vzhledem k tomu, že během probíhajících soudních řízení se neprovádějí žádné platby nájemného, vznikají pronajímateli další náklady kvůli ztrátě nájemného. Pokud soudní spor trvá dva roky, může vzniknout nedoplatek na nájemném ve výši 19 200 EUR se základním nájemným ve výši 800 EUR.
Pokud se pronajímatel ocitne ve finanční nouzi kvůli ztrátě nájemného, má možnost u příslušného soudu požádat o právní pomoc při vyřizování žádosti o vystěhování podle § 114 a násl. Občanského soudního řádu (ZPO). Žádost bude posouzena soudem a v případě potřeby schválena, pokud budou splněny určité požadavky. Tyto zahrnují:
- Je pravděpodobné, že vystěhování bude úspěšné.
- Žadatel nemá potřebné finanční zdroje.
- Zákonné požadavky (§§ 114 a násl. Občanského soudního řádu) jsou splněny.
- Akce vystěhování je oprávněná a není úmyslná.
Pokud se nájemce během vystěhování dostane do finanční tísně, může požádat o právní pomoc.
Kdy je pravděpodobné, že bude žaloba na vystěhování úspěšná?
Kvůli ochraně nájemců mají nájemci mnoho práv. U žaloby na vystěhování musí soud vždy rozhodnout, zda má v zájmu rozhodnutí pronajímatele a nájemce. Před podáním žaloby na vystěhování by proto měli pronajímatelé vyhledat radu od právního zástupce specializovaného na nájemní právo, aby bylo možné realisticky posoudit šance na úspěch.
Vystěhování je obecně úspěšné, pokud jsou splněny zákonné požadavky a nároky jsou oprávněné. V případě strádání však může být žaloba o vystěhování zbytečná, protože zde je důležitější ochrana nájemce. Aby se zabránilo vysokým nákladům a zamítnutí soudního sporu, majitelům domů se proto často doporučuje usilovat o mimosoudní urovnání sporu s nájemcem.
Pokud nájemce během probíhajícího procesu zaplatí dluh z nájemného nebo dům dobrovolně uvolní, je akce vystěhování obvykle zamítnuta. To však platí také v případě, že nájemce nelze dočasně najít nebo opustí pronajatý objekt s neznámou adresou, tj. Jsou tzv. Nájemní nomádi. Akce vystěhování bude rovněž zamítnuta, pokud nájem nebyl dříve včas ukončen nebo pokud pronajímatel prohlásí, že vlastník nesmí nemovitost užívat.
Jaké alternativy k vystěhování existují?
Vzhledem k tomu, že drtivá většina akcí o vystěhování je podána kvůli nedoplatkům na nájemném, lze vystěhování zabránit zaplacením zbývajícího nájemného. Pokud nájemce opustí nemovitost včas, vyhne se také tomu, že bude nucen nemovitost opustit.
Teoreticky existuje také možnost mimosoudního vyrovnání s pronajímatelem. To je dokonce možné během probíhajících soudních řízení a žaloby na vystěhování, která již byla podána. Dohody mezi oběma stranami však lze dosáhnout pouze ve výjimečných případech. Zejména v případě nedoplatků plateb není mediační nebo rozhodčí řízení slibné, protože nájemci prostě nemají finanční prostředky.
Jako alternativu k soudnímu sporu je dobrou volbou řešení stížností na nájem před soudem. Cílem tohoto procesu je dosáhnout vzájemně dohodnutého řešení problému. Při jednáních dostávají pronajímatelé a nájemci cílenou podporu od profesionálního poradce. Existuje-li dohoda, pronajímatel obdrží závazek převzít dluh z pronájmu. Vymahatelným notářským zápisem může okamžitě vyřídit své finanční pohledávky. Toto řešení je spojeno s nižšími náklady a je možné kdykoli.
Co by měli nájemci dělat, když obdrží oznámení o vystěhování?
Pokud nájemce obdrží oznámení o vystěhování od pronajímatele, je povinen na něj reagovat do 14 dnů a prohlásit svou připravenost se písemně bránit nebo se dostavit k místnímu soudu. Nájemce má na obhajobu dalších 14 dní.
V případě nedoplatku platby bez jeho zavinění může nájemce například předložit prohlášení ze své domovské banky, které potvrzuje, že došlo ke zpožděním v důsledku interních bankovních procesů, za které nájemce nenese odpovědnost. Dalšími důvody obrany jsou například to, že nájemce popírá vlastní potřeby pronajímatele nebo případy strádání, které v současné době ztěžují nebo znemožňují pohyb, jako jsou vážné zdravotní problémy nebo nadcházející závěrečná zkouška nájemce.
Jak mohou nájemci odvrátit žádost o vystěhování?
Nájemce má různé možnosti, jak se vyhnout vystěhování a soudnímu sporu, včetně souvisejících nákladů. Pokud jsou nedoplatky na nájemném důvodem vyklizení, měl by nájemce hledat způsoby, jak vypořádat dluh na nájemném společně se svou domácí bankou, právníkem nebo poradcem. Jakmile jsou dluhy z pronájmu zaplaceny, ukončení nájmu a související vystěhování se stává neúčinným.
Vypořádání nevyřízených pohledávek proti pronajímateli je nejlepší způsob, jak zabránit vystěhování. Nájemce může stále uhradit zbývající nájemné spolu s náhradou za užívání do dvou měsíců od podání žaloby na vystěhování. Protože po provedení akce vystěhování je nájemci poskytnuto období této doby k vyrovnání jeho nedoplatků na nájemném.
Pokud již bylo zahájeno soudní řízení, měl by být soudu zaslán příslušný doklad o zaplacení jako doklad o zaplacení dluhu z nájmu. Následná platba také činí neplatnost zrušení bez předchozího upozornění pronajímatele.
Nájemce má také možnost požádat o úhradu nákladů sociální agenturu. Pokud nájemné převezme úřad sociální péče nebo jiná sociální organizace, vyprší také žaloba na vystěhování. Pokud však pronajímatel podal výpověď současně s ukončením pronájmu nemovitosti bez předchozího upozornění, zůstane to účinné i přes zaplacení nedoplatku.
Pokud hrozí bezdomovectví, měl by nájemce včas kontaktovat úřad sociální péče nebo úřad bytových dávek. Za určitých okolností může úřad sociální péče vydat prohlášení o přijetí, které je platné u soudu jako uznání pro vypořádání dluhů z nájmu. Ukončení ze strany pronajímatele se stává neúčinným a vyklizení je odmítnuto. Prohlášení o přijetí sociálním úřadem však musí být pronajímatelem doručeno do dvou měsíců od doručení oznámení o vystěhování.
Pokud vy jako nájemce dostanete oznámení o vystěhování, budete zprvu pravděpodobně šokováni. Existuje však několik způsobů, jak odvrátit soudní spor, který zde předkládáme.
Vyhněte se vystěhování vystěhováním
Mimochodem, nájemce se může vyhnout hrozícímu vystěhování včasným vyprázdněním bytu. Akce vystěhování vyprší, jakmile je pronajatý byt řádně předán pronajímateli. Nájemce tedy byt stejně ztratil, ale ušetří sebe a možná i své příbuzné stresu a také nákladům na vystěhování, které mimo jiné vznikají při skladování nábytku atd.
Kde mohou nájemci získat pomoc, pokud hrozí vystěhování?
Poslední možností, jak se vyhnout vystěhování, je donucovací ochrana, kterou může nájemce uplatnit u příslušného soudu. Požadavky na podání žádosti o toto ochranné opatření zahrnují akutní vážná onemocnění nájemce, riziko sebevraždy nebo bezdomovectví.
Schválení exekuční ochrany vždy závisí na konkrétním případě. V každém případě musí být žádost doručena příslušnému místnímu soudu nejméně dva týdny před oznámeným datem vystěhování.
Jaký je poplatek za použití?
Pronajímatel má právo požadovat obvyklé tržní nájemné jako náhradu namísto původního nájemného. To platí pro dobu, ve které se nájemce neoprávněně zdržuje v bytě, tj. Po uplynutí výpovědní doby. Pronajímatel může požadovat náhradu za užívání po skončení oficiální výpovědní lhůty. Žádost o náhradu za užívání podle § 546a BGB se obvykle podává současně s řízením o vystěhování. Pro pronajímatele znamená požadavek na náhradu za užívání společně s akcí vystěhování vyhnout se druhému řízení.
Platební titul se poté vyslovuje současně s oznámením o vystěhování, což šetří náklady na proces. Pokud však existují nějaké nejasnosti, které je třeba objasnit prostřednictvím dotazů, může platební akce také oddálit akci vystěhování. Hlavním důvodem zpoždění je obvykle výpočet výše náhrady za užívání.
Vzhledem k tomu, že nájemce je již často bez peněz v případě ukončení z důvodu dluhů na nájemném a vyplacení náhrady za užívání je nepravděpodobné, je nárok na náhradu za užívání často prominut. To znamená, že evakuace bytu se zbytečně nezdržuje.
