V kontextu demografických změn je péče spojena s hlavními výzvami. Předchozí úroveň péče 0 tvořila nejnižší úroveň péče až do reformy úrovní péče 1. ledna 2017, která byla zaměřena na dohled a péči. Zde se dozvíte vše o předpokladech, výhodách a přechodu na současnou úroveň péče.
Co je úroveň péče 0?
Úroveň péče 0 není oficiální úrovní péče ani úrovní oficiální péče. Tento termín byl použit pouze jako slangový výraz v kontextu zákona o pojištění dlouhodobé péče (zákon o sociálním zabezpečení XI). Tato úroveň péče byla původně nastavena tak, aby adekvátně podporovala lidi, kteří prokazatelně trpí omezenými každodenními dovednostmi, které vyžadují jen minimální péči.
Ta druhá se týká hlavně nízké úrovně fyzické péče. Proto se tato úroveň péče týkala především péče a dohledu a v menší míře i lékařské péče.
Upozornění: Předchozí úrovně péče byly změněny 1. ledna 2017. To platí i pro dosud neoficiální úroveň péče 0. Zde najdete naše články o úrovni péče 1, úrovni péče 2, úrovni péče 3, úrovni péče 4 a úrovni péče 5.
Nejdůležitější informace o přechodu na novou úroveň péče
|
Na koho se vztahovala dřívější úroveň péče 0?
Úroveň neoficiální péče se týkala všech osob, u nichž odborníci z Lékařské služby Fondu zdravotního pojištění (MDK) dokázali diagnostikovat omezené každodenní dovednosti. Zdravotní pojišťovny zpravidla klasifikovaly lidi s Alzheimerovou chorobou, demencí, zmatením stáří, trizomií 21 (Downov syndrom) a těžkým mentálním postižením, imbecilitou a oligofrenií (hovorově střední až hluboká demence) na úroveň péče 0. Za účelem zjištění potřeby této klasifikace byl proveden test na základě 13 testovacích kritérií pro „značné omezení každodenních dovedností“.
Lidé s trizomií 21 také spadali do úrovně péče 0, dnes úroveň péče 2.
13 centrálních testovacích kritérií pro úroveň péče 0
Aby měli postižení nárok na služby v rámci zmíněné úrovně péče, museli prokázat alespoň jednu abnormalitu z kritérií 1 až 9. Navíc tato abnormalita pravděpodobně existovala po dobu nejméně šesti měsíců. Aby bylo možné určit „značně omezené každodenní dovednosti“, musela být navíc splněna jedna z podmínek od 10 do 13 let. Aby bylo možné získat maximální dávku, bylo také nutné určit zvýšenou potřebu péče.
- Nekontrolované opuštění obytného prostoru: Dotčená osoba nekontrolovaně opouští svůj obytný prostor nebo obytný prostor. Zpravidla se potuluje náhodně a často dezorientovaný, aby šel do „práce“ nebo hledat příbuzné. V mnoha případech se dotyčná osoba náhodně potuluje v obytném prostoru předem, než se rozhodne odejít.
- Nesprávné zacházení s (potenciálně) nebezpečnými předměty: Nesprávné zacházení s potenciálně nebezpečnými předměty každodenní potřeby je silným indikátorem, který se používá jako diagnostické kritérium, zejména v souvislosti s detekcí demence. V praxi jde o nekontrolovanou spotřebu již zkažených potravin, ohřívání potravin včetně balení v troubě, spuštění konvice bez vody nebo pokus o sušení prádla v troubě. Do této kategorie spadá i nesprávné užívání léků (např. Perorální podání čípků).
- Způsobení a nesprávné posouzení nebezpečných situací: Tento bod platí, když postižené osoby posoudí nebezpečné každodenní situace nebo vykouzlí nebezpečí, a tím ohrozí sebe i ostatní lidi. Typickým příkladem je nošení nevhodného oblečení v zimě nebo nekontrolovaný zásah do silničního provozu chůzí po silnici.
- Kontextově závislé nevhodné chování: Kontextově závislým nevhodným chováním se rozumí například nekontrolované močení v nehygienických obytných prostorech nebo rozmazání výkalů. V ostatních případech se u postižených projevuje silné nutkání jednat. Ten druhý se může vyjádřit jak nevybíravým ovládáním předmětů, tak nutkavým nasazováním a sundáváním, včetně exhibicionistických tendencí. Součástí spektra kontextově nevhodného chování je také přemístění, skrytí, hromadění nebo shromažďování cizích předmětů, jako jsou oděvy, tašky nebo peněženky.
- Nedostatek schopnosti vnímat vlastní fyzické a duševní potřeby: Myslí se tím nedostatečné povědomí o fyzických a duševních potřebách, jako je nedostatek žízně nebo hladu. Jelikož postižené již tyto pocity nepociťují, zvyšuje se riziko dehydratace, která je zdraví škodlivá. V mnoha případech se toto snížené vnímání vztahuje také na nutkání močit a defekaci, stejně jako na pocit bolesti, takže zranění nejsou rozpoznána.
- Slovně nebo fyzicky agresivní chování: Tento bod platí, pokud se postižené osoby zdají být agresivní v důsledku situačního nesprávného odhadu. Při hodnocení hraje roli také to, zda k agresivitě dochází prostřednictvím verbálních vykolejení nebo fyzických útoků, jako je plivání, kousání, údery, škrábání nebo tlačení. Pod toto kritérium spadá i nepodložené urážení a obviňování jiných lidí, jakož i úmyslné ničení vlastního majetku a majetku ostatních.
- Neschopnost spolupracovat na preventivních nebo terapeutických opatřeních: Lidé, kteří splňují toto kritérium, často projevují apatické chování. Lze to vyjádřit například tím, že dotyčná osoba již nechce opustit místo z vlastní vůle, již se nechce účastnit aktivních denních činností nebo zůstat celý den v posteli.
- Narušený rytmus den-noc: Narušené vnímání denních a nočních rytmů je společným rysem, který naznačuje potřebu péče. V důsledku sníženého povědomí mohou například postižení během noci požádat příbuzného o snídani nebo oběd. Tento zmatek následně vede k dalšímu nepřiměřenému chování.
- Poruchy mozkových funkcí vedou k problémům v každodenním životě: Lidé, kteří splňují toto kritérium, mají často problémy se zacházením s penězi nebo s jasnou artikulací. Kvůli zhoršujícímu se výkonu mozku má většina postižených potíže s pamětí, což znamená, že nedodržují schůzky a schůzky. Je také stále obtížnější rozpoznat lidi, kteří jsou ve skutečnosti dobře známí, jako jsou děti nebo přátelé.
- Problémy se strukturováním a plánováním vlastní denní rutiny: Typickým kritériem pro toto kritérium v souvislosti s vyšetřením na úroveň péče 0 je, že dotyčná osoba již například není schopna pravidelně se starat o odpovídající osobní hygienu. Kvůli dalšímu omezení fyzické pohyblivosti a poklesu duševní výkonnosti existují další omezení v každodenní rutině. V závažných případech trpí i pravidelný příjem potravy.
- Nerozpoznání každodenních situací: Například postižení vidí v každodenních situacích hrozbu. Není neobvyklé, že trpí paranoiou a intoxikací. Proto odmítají jíst určitá jídla nebo obviňují lidi ze spiknutí. Postižení lidé se často cítí ohroženi lidmi v televizi nebo vlastním odrazem v zrcadle.
- Skleslost, bezmoc nebo beznaděj způsobená depresí rezistentní na terapii: Po většinu dne trpí postižené negativní emoční pocity, které se projevují sklíčením, bezmocností a beznadějí. To často vede k přetrvávající depresi.
- Velmi nestabilní nebo nekontrolované emoční chování: Znatelné a nepochopitelné výkyvy chování jsou pro postižené na denním pořádku. Chování postižených často kolísá ve velmi krátké době mezi „povzbuzujícím nebeským“ a „smutným k smrti“.
Úroveň péče 0 je kategorie pečovatelských služeb pro lidi se sníženými každodenními dovednostmi, například s demencí.
Příklad: potřeba péče podle úrovně péče 0 |
Jaký byl nárok na dávky na úrovni péče 0?
Cílem úrovně péče 0 bylo poskytnout další úlevu rodinným pečovatelům. Měl by také vytvářet příležitosti k využití výhod aktivace nabídek péče. U úrovně péče 0 bylo možné žádat jak o příspěvek na péči, tak o věcné dávky v péči.
Měsíční příspěvek na péči činil 123 eur, pokud se o dotyčnou osobu starali příbuzní nebo přátelé. Alternativně v průběhu odborné péče ošetřovatelskou službou vznikl nárok na věcné dávky v péči v hodnotě 231 eur měsíčně.
Navíc osoby postižené „značně sníženými každodenními dovednostmi“ na úrovni péče 0 měly nárok na pečovatelské a odlehčovací služby. Standardně činil tento grant 104 eur měsíčně. Pokud odborníci dokázali potvrdit zvýšenou potřebu dohledu, dotace se zdvojnásobila na 208 EUR.
Už věděl? Pokud by nebyla vyčerpána plná částka naturální dávky ve výši 231 eur, mohli by postižení využít až 40 procent částky na pečovatelské a odlehčovací služby.
Přehled výhod úrovně péče 0
|
Pečovatelské služby na úrovni péče 0 se zaměřují hlavně na péči a dohled nad osobami, které péči potřebují.
Info: Služby na úrovni péče 0 nemuseli být trvale využívány. Nároky na dávky bylo možné převzít v následujícím kalendářním roce.
Krátkodobá péče na úrovni péče 0
Pokud by úroveň péče byla 0, mohla by být krátkodobá péče dotována také z fondu péče. To bylo možné po pobytu v nemocnici, pokud byla stále nutná odborná péče. Krátkodobá péče byla dotována po dobu až 28 dnů částkou až 1 612 eur ročně.
Tato nabídka platila pro péči v krátkodobých zařízeních i v domovech s pečovatelskou službou. Pokud nebyla uplatněna preventivní péče do 12 měsíců, dotace se zdvojnásobila. Díky tomu bylo možné získat grant ve výši 3 224 eur na dobu až 56 dnů krátkodobé péče.
Preventivní péče na úrovni péče 0
Preventivní péče je dávkou pojištění dlouhodobé péče v souladu s oddílem 39 knihy XI sociálního zákoníku. Toto se projeví, když se o lidi, kteří potřebují péči, starají doma a příbuzní, kteří se o ně starají, nejsou dočasně schopni se o tuto péči postarat a po určitou dobu vyžadují náhradní péči.
Zjištěná úroveň péče 0 stanovila převzetí nákladů na preventivní péči po dobu až 28 dnů nebo až 1 612 eur. U pacientů s demencí s úrovní péče 0 byla vyplacena dotace až 2 418 EUR ročně po dobu až 42 dnů.
Důležité: Jelikož byly úrovně péče změněny na pět úrovní péče, je existence úrovně 2, 3, 4 nebo 5 základním požadavkem na právo na preventivní péči.